SOBOTKA - město
Město Sobotka (historicky též jako Saboth) je rekreačním a turistickým letoviskem na jižním okraji Českého ráje. Leží asi na polovině vzdálenosti mezi Mladou Boleslaví a Jičínem, Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. Sobotka vznikla na místě staršího osídlení. První skutečně ověřená zmínka o Sobotce se datuje až k roku 1323, roku 1346 vlastní zdejší zboží Beneš z Vartenberka, řečený ze Sobotky, kde asi kdysi stávala tvrz. Byl již pánem na Kosti. Tomuto hradu město patřilo po několik staletí a stalo se jeho hospodářským zázemím. Roku 1498 Sobotku povýšil král Vladislav II. Jagellonský na město. Událo se tak na přímluvu Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře království a kosteckého pána. Městu byl udělen znak, povolena výstavba hradeb a právo uspořádat dva týdenní jarmarky ročně. Císař Rudolf II. rozmnožil privilegia města o možnost pořádat třetí výroční trh a o právo pečetit černým voskem, nechal upravit i znak města.
| Obec | Počet | Památka | Období vzniku | Umístění |
Sobotka - město | 12 | 1742-1745 | náměstí Míru | |
| 1784 | Boleslavská ulice, u železničního přejezdu | |||
| 1789 | Novoměstská ulice | |||
| 1856 | před kostelem sv. Máří Magdalény | |||
| kříž | před kostelem sv. Máří Magdalény | |||
| sv. Anna | 1746 | Novoměstská ulice | ||
| boží muka | pol. roku 1740 | parkoviště u hřbitova | ||
| výklenková kaplička | 1731 | při cestě ze Sobotky do Nepřívěci | ||
| torzo - podstavec | Na Bořenovách (Na Větráku) | |||
| 2.pol. 18.stol. | Spyšovská ul. | |||
| kříž | 1742 | v polích mezi Sobotkou a Čálovicemi - U křížku | ||
| sv. Jan Křtitel | 1.pol. 19.stol | Předměstská ul., ve štítě domu č.p. 188 - Brixiův dům |
| Mariánské sousoší - KP | |
| Období vzniku: | 1742 až 1745, vysvěcen 1746 |
Obnova: | 1856 -1857, 1942, 1987, 1995 |
Autor: | Martin Jelínek, syn Martin Ignác Jelínek |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | 39904/6-1387 |
GPS: | 50.4676672N, 15.1768175E |
Stručný popis:
Uprostřed náměstí Míru v prostoru vyhrazeném zdobným litinovým plůtkem s kamennými patníky se na dvou nízkých osmiúhelných stupních zdvihá sokl pískovcového sousoší. Sokl se sestává z ústředního čtyřbokého hranolového útvaru, na rozích opatřeného masivními nakoso vytočenými pilíři. Plochy spodní části soklu jsou zdobeny rovnými zrcadly.
Čtyři stěny středové části soklu jsou zdobeny reliéfy světců nad identifikujícími nápisy:
- na jihovýchodě je sv. František z Pauly (”S.F. DE PAVLA.”)
- na jihozápadě sv. Maří Magdalena (”S.MAGDALENA”)
- na severozápadě sv. František Xaverský (”S. F. XAVERIUS”)
- na severovýchodě sv. Rozálie (“S. ROSALIA”). Pod jménem této světice se nalézá datace “A. 1745”.
Sokl je završen výrazně profilovanou římsou, kde nad florálním závěsem mezi florálními festony jsou ve vysokém reliéfu provedeny okřídlené hlavy andělů. Nad římsou stojí nad nárožními pilíři čtveřice světců:
- na západě v tradiční formě (kněžský oděv s biretem, na prsou s krucifixem) sv. Jan Nepomucký se zlacenou svatozáří s pěti hvězdami
- na jihu sv. Václav v kněžském brnění, plášti a čapce, se zlacenou svatozáří a hrotem kopí, ovinutým praporcem svíraným v pravici, jeho levá ruka je opřena o kartušový štít s orlicí
- na východě sv.Vojtěch s plnovousem, biskupskou mitrou, berlou (zlacenou) a veslem v pravici, zavřenou knihou v levici
- na severu sv. Prokop v opatském oděvu šlapající, v rozevlátém gestu pravice, na vzpínajícího se draka, levou rukou si přidružuje plášť.
Centrálním prvkem sousoší je ze střední části soklu vyrůstající čtyřboký pilíř s vybranými rohy a stěnami zdobenými vpadlými jednoduchými obdélnými kartušemi. Pilíř je završen výrazně profilovanou římsou, na které spočívá sféra s půlměsícem, ovíjená hadem, zakusujícím se do jablka. Na ní stojí Immaculata (Panna Marie Neposkvrněná) v bohatě řaseném oděvu se sepjatými pažemi a zlacenou svatozáří.[e1][3][27]
Pozn.: S Martinem Jelínkem na dílu spolupracoval jeho syn Martin Ignác Jelínek a kamenický pomocník Matěj Doškář. Závěrečné zdobení (štafírování) provedl jičínský malíř Matěj Rost. Podle archivních záznamů byl Martinu Jelínkovi k ruce "oučedník". Celé dílo bylo zhotoveno z pískovce těženého v lomu v nedalekých Libošovicích. Před štafírováním bylo dílo ještě dvakrát natřeno lněným olejem. Celková suma na zřízení sousoší činila 313 zl., 46 kr. 3d. Dílo bylo roku 1824 natřeno fermežovou barvou a v letech 1856-1857 následovala rozsáhlá oprava. V roce 1886 opravil zdobení sousoší pozlacovač Stoklasa. V roce 1942 provedl další opravu pražský sochař Karel Zetner. Dílčí obnovou prochází sousoší v roce 1987, kdy byly restaurovány sochy sv.Václava a sv.Prokopa. Opravu provedl ak.sochař Jiří Kašpar z Prahy. Následně v roce 1995 proběhly práce na kompletním restaurování památky. Restaurátorem byl opět ak.sochař Jiří Kašpar. O tomto sousoší je kromě archivních záznamů k dispozici i další poměrně rozsáhlý soubor literatury.
Apoteóza sv.Jana Nepomuckého - KP | |
| Období vzniku: | 1784 |
Obnova: | 1986 - ak.sochař Jiří Kašpar |
Autor: | Martin Ignác Jelínek |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | 38996/6-1390 |
GPS: | 50.4644286N, 15.1690350E |
Popis:
Pískovcová pozdně barokní socha světce se nalézá v těsné blízkosti železničního přejezdu v místní části na Syrovandě. Na snímku je v pozadí vidět přejezdové zařízení (výstražná světla). Umístění na tomto místě je nedůstojné a ohrožující tuto památku.
Sokl podstavce se sestává z patky, hranolu a krycí desky. Na něm je posazen dřík s patkou v horní části jednoduše profilovanou. Dřík je zpředu zdoben jednoduchým lineárním ornamentem, v němž je umístěn negativně reliéfní text ve švabachu (velmi špatně čitelný). Nad textem se nachází kartuš opět se špatně čitelným nápisem. Po stranách kartuše se nalézá letopočet 1784 a v textu je uveden datum 2.červenec (Dne - 2 - guly). V dolní části dříku jsou stlačené voluty. V horní části jsou volutu stlačeny mírně. Krycí římsa je profilovaná a ve střední části obloukově zvednutá, zakončená dvěma stýkajícími se volutami. Mezi římsou a sochou leží menší soklík v dolní čtvrtině pravoúhlý, po stranách konkávně vybraný, na čelní straně s drobným ornamentem mušle a vegetace. Postava sv. Jana spočívá na oblaku, z něhož zřetelně vystupují tři okřídlené hlavičky andílků. Pravým kolenem klečí na vrcholu obláčku, levou nohou stojí na jeho úpatí. světec drží v levé, svěšené ruce biret, zatímco pravou paži zdvihá k hrudi. Hlava je prostovlasá, svěšená k pravému rameni. Na hlavě je umístěna zlacená svatozář s pěti hvězdami po obvodu. Provedení prostovlasého Jana Nepomuckého, držícího biret v ruce, je řasto používané zpodobnění tohoto světce kosmonoskými Jelínky.[e1][12][19]
Pozn.: rozdíl v interpretaci textu mezi zdroji [e1], [12] a [19]. Vzhledem k době, kdy byl zapsán obsah textu ve zdroji [19], lze říci, že se s jistotou jedná o původní znění:
"Kdiš pan Jann
Mende primator města
Swateho poctiti umínil
tuto statui na svug vlastni
náklad založil
,bi tudy sám Bůh ctien
a weleben byl.
Dne -2- guly"
sv.Jan Nepomuckýo - KP - poutník k Palladiu Země české | |
| Období vzniku: | 1789 |
Obnova: | - |
Autor: | Martin Ignác Jelínek |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | 256229/6-5505 |
GPS: | 50.4674250N, 15.1727903E |
Popis:
Další sv. Jan Nepomucký, oblíbený český světec z doby baroka, stojí v Novoměstské ulici. Pozdně barokní socha, podobně jako sv.Jan Nepomucký u dráhy, je dílem Martina Ignáce Jelínka. Zajímavostí je skutečnost, že světec drží v rukou Palladium Země české.
Socha stojí na vysokém soklu, sestávajícím z profilované patky, hranolovitého dříku s jednoduchým lineárním ornamentem na přední straně a hlavice profilované několikanásobným kónickým vyžlabením. Mezi hlavicí soklu a samotnou sochou je ještě vložen menší soklík. Světec klečí na prvém koleni. Levou nohou spočívá na ploše římsy dříku. Je oděn do kněžského roucha, v levé, sklopené ruce drží biret, v pravé, pozdvižené, pak boltcovitou kartuš s Paládiem země české. Postava je prostovlasá, hlavu natočenou k pravému rameni korunuje svatozář s pěti hvězdami. [e1][12]
Pozn.: Na podstavci se nedochoval jediný nápis, pouze na zadní straně je datace 1789. Pokud je tento údaj pravdivý a autorem je někdo z Jelínků, pak připadá v úvahu jedině Martin Ignác.
sv.Jan Nepomucký - strážce zpovědního tajemství | |
| Období vzniku: | 1856 |
Obnova: | 1924 - 1944, 1959 |
Autor: | Antonín Wildl, podle návrhu Josefa Mánese |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4668358N, 15.1764394E |
Kříž - u kostela sv. Máří Magdalény | |
| Období vzniku: | nejasné |
Obnova: | |
Autor: | |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4666394N, 15.1763161E |
Popis:
Socha se nalézá na prostranství před kostelem Máří Magdalény. Světec stojí v klidném, vzpřímeném postoji s mírně pokrčenou levou nohou. V levé ruce drží krucifix, pravou má pokrčenou v lokti. Světec je prostovlasý a celkově se výrazně odlišuje od ikonografických podob Jana Nepomuckého. Podrobný popis v literatuře.[12]
Popis:
Kovový kříž s kamenným podstavcem je umístěn naproti soše sv.Jana Nepomuckého.
Pozn.: Oba tyto objekty, kříž i Jan Nepomucký, byly původně umístěny na mostku přes strouhu v Boleslavské ulici (socha Jana Nepomuckého od roku 1856). Po stavebních úpravám ulice a přilehlých domů byly přesunuty do míst, kde je můžeme vidět v dnešní době. Podle dobové fotografie stály obě památky na původním místě ještě v roce 1913 [9].
sv.Anna - KP | |
| Období vzniku: | 1746 |
Obnova: | 1892, 1993 |
Autor: | z dílny kosmonoských Jelínků |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | 42074/6-5506 |
GPS: | 50.4674700N, 15.1746222E |
Popis:
Socha sv. Anny se nalézá v Novoměstské ulici u domu č.p.75. Podle datace byla vytvořena roku 1746. Autorství je připisováno některému z rodiny kosmonoských Jelínků. V úvahu připadají Josef Jiří Jelínek nebo Martin Ignác. Žijící Martin Jelínek st. v tomto roce dosáhl věku 72 let a je asi málo pravděpodobné, že by byl autorem sochy právě on.
Plastika světice je vztyčená na soklu, který je postaven na třech kamenných stupních. Sokl sestává z patky a krycí desky stejného obvodu jako patka. Patka má na přední straně a na bocích jednoduché lineární ornamenty, pravoúhle vyžlabené hrany. Na soklu stojí dřík podstavce. V dolní části hranolu v lineárním ornamentu vyryt letopočet 1746. Hranol dříku je v horní části jednoduše profilován, z přední strany zakončen dvěma stýkajícími se volutami provedenými v nízkém reliéfu. Na bocích hranolu je shodná ornamentika, kopírující členění čelní části. Krycí deska několikrát odstupňovaná, jednoduše profilovaná. Mezi římsu a samotnou sochou je ještě vložen menší soklík ve spodní části pravoúhlý, výše konkávně vybraný, na čelní straně s motivem stýkajících se volut provedených v nízkém reliéfu a motivem vegetativního tvaru, na bocích zdobený jednoduchými lineárními motivy. Socha sv. Anny je komponována na základě prohnuté osy pomocí vysazeného pravého boku postavy. Tvář je provedena ve zřetelných stařeckých rysech a hlavu pokrývá rouška. K pravému boku sv. Anny se vine prostovlasá postava malé Panny Marie hledící s hlavou zakloněnou do tváře sv. Anny. Oděna je v rouchu stejného typu jako hlavní postava. Levou rukou podpírá otevřenou knihu. Na odkryté stránce knihy je rozeznatelné písmeno Omega.[e1]
Na vlastním podstavci sochy je nápis:
"Obnoveno
dobrovolnými
příspěvky
občanů
soboteckých
1892"
A pod tímto nápisem je uvedena datace:
"1746"
Boží muka u hřbitova | |
| Období vzniku: | kolem pol. 18.stol. |
Obnova: | nedoloženo |
Autor: | - |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4719983N, 15.1738308E |
Výklenková kaplička | |
| Období vzniku: | 1731 |
Obnova: | 1835, 15.11. 1913 |
Autor: | - |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4735656N, 15.1737317E |
Popis:
Na parkovišti u soboteckého hřbitova se nalézají barokní boží muka postavená kolem pol. 18.stol. Na nízkém soklu čtvercového půdorysu stojí hranolový dřík zakončený stříškou, ve středu zvednutou do podoby klobouku. Ve stěnách dříku jsou vždy nad sebou dva obdélníkové výklenky, v horní části s polokruhovým zaklenutím. Výklenky jsou prázdné. Na vrcholu stříšky je zasazen kovový kříž se znázorněním paprsků vycházejícím šikmo z křížení ramen kříže. Mezi rameny a paprsky jsou vsazeny obloukovitě stočené kovové pásky. Jak je z fotografie (2016) patrné, není právě v nejlepší kondici. Oprýskaná omítka. Stav ke konci roku 2022 se nezměnil.
Popis:
200 metrů od božích muk u hřbitova, při polní cestě k Nepřívěci, stoji ve svahu výklenková kaplička z roku 1731. V archivních dokumentech je nazývaná "U sv. Trojice"[19]. Stěny kapličky jsou postaveny z opracovaných kamenných kvádrů. Zastřešena je stupňovanou přesahující stříškou ve střední části obloukovitě zdviženou do klenby. V klenbovém svorníku je vyryt letopočet 1731. Vnitřek kapličky je poměrně prostorný a na zadní stěně je ve spodní části vyzděn stupeň a nad ním je na stěně usazen obraz s motivem Panny Marie s Ježíškem. Kaplička je v velmi dobrém stavu.
Torzo - podstavec | |
| Období vzniku: | - |
Obnova: | - |
Autor: | - |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4736083N, 15.1942533E |
Torzo - podstavec (sv. Isidor) | |
| Období vzniku: | kolem pol. 18.stol. |
Obnova: | - |
Autor: | zřejmě dílna Jelínků |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4736083N, 15.1942533E |
Popis:
V místní části Sobotky "Na Bořenovách" nazývané také "Na Větráku", podle větrného mlýnu holandského typu, který zde stával, se nalézá torzo drobné sakrální památky. Objekt stojí na křižovatce polních cest. Provedení nese pozdně barokní znaky. Na dvou kamenných stupních stojí podstavec pootočený proti podkladovým deskám, které jsou poškozené. Podstavec je tvořen hranolovým soklem zakončeným tvarovanou krycí deskou a na něm je vztyčen hranolový dřík, který je v dolní části opatřený volutami. Mezi nimi je nezřetelný dekorativní ornament. Na přední stěně je pozůstatek rytého obdélníkového rámce v horní části s obloukovým zakončením. Ve střední části dříku je vytesán vystouplý pás zasahující k okrajům zmiňovaného rámce. Dřík je zakončen rozšiřující se stupňovitě profilovanou římsou, na níž leží nízký konkávně vybraný soklík. Na podobných soklících stávají plastiky světců a právě to vyvolává domněnku, zda na tomto osiřelém podstavci v minulosti opravdu nestála socha.
Popis:
Přibližně 50 m od křižovatky komunikace Sobotka - Spyšová se silnicí I/16 se nalézá pískovcový podstavec. Jedná se o pozůstatek po soše sv.Isidora pocházející pravděpodobně z dílny kosmonoských Jelínků. To, že tato socha existovala, je zřejmé z archivních záznamů [19]. Socha měla být zničena vandaly kolem roku 1919. Byla jí uražena hlava, celkově byla poškozená. Jaký byl osud torza sochy je záhadou.
Původně socha stávala naproti sobotecké škole (dnes je zde dětské hřiště). V těchto místech býval morový hřbitov zřízený roku 1680. Kdy byla plastika světce postavena a na čí popud, není známé. V zahradě časem socha vadila a proto byla přemístěna do městského sadu u jatek směrem na Spyšovou na místo, kde se zachoval podstavec.
Podstavec je jednoduchý v čistých lineárních liniích. Na hranolovitém soklu leží stupňovaná krycí deska. Na ní stojí hranolový dřík zakončený rovnou profilovanou římsou. Na přední a bočních stěnách jsou zřetelná mírně vystouplá obdélníková zrcadla v rozích obloukově vybraná bez náznaku zbytku textů.
Kříž v polích | |
| Období vzniku: | 1742 |
Obnova: | 1862 |
Autor: | - |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4726517N, 15.1792336E |
Popis:
V místech nazývaných "U křížku" stojí v blízkosti vysokého javoru kříž (původně zde stály stromy dva). Vlivem scelování polí v 50.tých letech se památka nalézá uprostřed pole a nevede k němu přístupová cesta. Je vzdálen asi 200m vlevo od silnice spojující Sobotku s Čálovicemi. Kříž je dostupný nejlépe v zimě mimo vegetační období. Kovový kříž je usazen v jednoduchém kamenném podstavci. Datace vzniku je na zadní straně soklu podstavce. Historie tohoto byla pohnutá, ostatně jako u moha jiných. Ve 2. polovině 20. století byl podstavec vyvrácen a křížek zničen. Jednalo se o vandalství. Křížek byl obnoven manžely Svatošovými, kteří nechali zhotovit nové pevné základy. Jindřich Brixí následně zařídil opětovné postavení pískovcového podstavce. Jaroslava Svatošová, roz. Brixí, nechala vyrobit v Turnově nový křížek.
Na přední straně soklu je vytesaný velmi nezřetelný
nápis a lze jen odhadovat následující text:
"Obnoveno od
manželů
JOSEFA
A
MARIE
BRIXU 1862"
Pozn.: Okolí křížku má svou ponurou historii. Dne 20.4. 1902 se zde odehrála tragická událost. Josef Touner (49 let), obuvník ze Sobotky, v těchto místech přepadl a ze msty zastřelil Růženu Rulcovou (23 let) a následně i sebe ranou do spánku. [Matrika zemřelých, Sobotka, - 1894-1926, sign. 7791, str.86 a 87]. Také se vyprávělo, že zde byla bleskem zasažena žena.
Nejsmutnější byl asi příběh Josefa Holmana, který se u křížku z nešťastné lásky zastřelil. Pepíček byl syn hodináře Františka Holmana, legionáře z italské fronty. Jaroslava Svatošová vzpomínala: "Pepíček Holmanů byl moc hezký a milý chlapec, však ho proto každý takto familiárně oslovoval. Často nás navštěvoval, často mi čítával pohádky, všechny děti ho měly rády. Vyučil se zlatníkem a pracoval v Praze. Po tragické události odvážel můj tatínek jeho mrtvé tělo. V Sobotce nebylo člověka, který by nelitoval jeho ukončeného života. Po letech mi věnoval František Holman Pepíčkovo zlatnické nářadíčko, pečlivě jsem ho opatrovala." [20]
sv. Jan Křtitel | |
| Období vzniku: | 1.pol. 19.stol. |
Obnova: | - |
Autor: | - |
Rejstříkové číslo ÚSKP: | |
GPS: | 50.4689161N, 15.1772733E |
Popis:
Plastika sv.Jana Křtitele se nalézá ve výklenku v průčelí domu č.p. 188 v Předměstské ulici. Jedná se o bývalou rychtu a dnes je nazýván Brixiův dům. Vlastní plastika pochází zřejmě od Zemanů.
